Navrátil se navrátil do sestavy a hned skóroval: Fridrich mě skvěle našel, já jen zavřel oči a vystřelil

Foto: Barbora Balvanová

O vyrovnaném utkání svědčil krom nerozhodného skóre po 65 minutách také počet střel 29:29. Jako první dokázal vsítit branku právě domácí Jakub Navrátil, který byl mimo hru bezmála tři měsíce, poslední soutěžní utkání odehrál 2. října s pražskou Spartou. „Den před utkáním jsem absolvoval trénink a večer mi volá trenér, jak se cítím a zda bych odehrál zápas. Povídám, cítím se fajn a pojďme do toho,” řekl s úsměvem na rtech uzdravený Navrátil.

Slovo dalo slovo a druhý den na ledě mohli fanoušci Mory opět spatřit své oblíbené číslo 88. To už olomoucký forvard přidal svůj obvyklý ice time přes sedmnáct minut. „Především kvůli fyzičce jsem z toho měl obavy, ale cítil jsem se fajn,” liboval si rodák z Hranic na Moravě. Už by se zdálo, že zranění je minulostí, útočník však sám přiznává, že všechno chce svůj čas. „Nikdo mě do toho netlačil, nebylo to sice ještě stoprocentní, ale rameno to vydrželo.”

Dlouhá pauza má na každého hráče velký vliv a jakýkoli návrat je velmi těžký. „Nevěděl jsem co od toho čekat, je to jako první zápas v sezóně,” podotkl Navrátil. Olomouc potvrdila, že je víc než jen klub a hráči se umí podpořit. „Kluci mi velmi pomohli a návrat už nebyl tak náročný,” děkoval svým parťákům.

Jak moc těžký bude návrat však nemohl vědět lépe nikdo jiný, než právě Navrátil. Problém s ramenem měl již podruhé. „Bylo to úplně to stejné, co jsem měl předtím, takže jsem věděl, do čeho jdu.” Asi každý, kdo si prošel nějakým zraněním, si dokáže představit, co se odehrává v hlavě hráče, když naskakuje opět na ledovou plochu. „Měl jsem přirozený respekt ze soubojů. Nikdy nevíte, kdo kdy přiletí, kdo se kde objeví a kdo vás trefí.” Číslo 88 si však pochvalovalo, že od soupeře necítil nic zákeřného. „Do zápasu jdete prostě naplno, tam ti protihráči neuhnou ani o centimetr. Věděl jsem do čeho jdu, buď to půjde nebo to nepůjde a odstoupím.”

Jakub Navrátil se však navrátil ve velkém stylu, v přečíslení využil nabídku Petra Fridricha a poslal Moru do vedení. „Popravdě jsem nečekal, že mi nahraje,” pousmál se odchovanec Přerova. Situaci dva na jednoho zakončila dvojice bravurně. „Měl to těžší přihrát, ale udělal to parádně. Já jsem jenom zavřel oči a vystřelil,” dokreslil situaci střelec úvodní branky duelu. Pochvalu si vysloužil i kolega z útoku: „Frigo mi to parádně nachystal.”

Už v přesilové hře měl Jakub Navrátil šanci na skórování, jeho pokus však zastavila branková konstrukce. Co šlo udělat lépe? „Dát gól!” vyhrkl ze sebe s humorem Navrc. Že takovou šanci nečekal ani samotný střelec, bylo jasné z jeho slov. „Ocitl jsem se na druhé straně než běžně hraju, teď už s tím nic neudělám,” krčil rameny.

Vítězství za dva body má však lehce trpkou příchuť, ještě minutu a půl před koncem totiž svěřenci Jana Tomajka vedli 1:0 a mohli zápas rozhodnout trefou do prázdné brány. To se však nepovedlo, naopak České Budějovice z protiakce vyrovnaly... „Ztráta to je, měli jsme dát gól, nebo jsme ho rozhodně neměli dostat, když už jsme ho nedali,” bilancuje nad ztraceným bodem křídlo první formace.

Nakonec Olomouc dokázala získat alespoň bod navíc z nájezdů. „Bohužel to je hokej, nakonec jsme rádi alespoň za ty dva bodíky, co jsme urvali z nájezdů.” Veliký podíl na nájezdech má především trio Machovský, Kusko, Fridrich, první jmenovaný držel Hanáky celé utkání vítečným výkonem v brance včetně všech čtyř vychytaných nájezdů. Kusko s Fridrichem poté ukázali svou šikovnost góly v nájezdech. „Machy předvedl super výkon, takže to vítězství jde především za ním,” smekl Navrátil klobouk před jedničkou Mory.

Svou dlouho pauzu od hraní hokeje však Navrátil netrávil jinak než sledováním hokeje z tribuny. „Bylo hrozné sledovat, když se klukům nedaří, i když herně to vypadalo dobře. Třeba ve Vítkovicích, ale udělali chybku v prodloužení a dostali gól, což se stává. Jdeme nahoru a doufám, že to tak půjde dál a dál,” věří Jakub Navrátil, stejně jako celá Olomouc, v úspěšnější hokejové zítřky.